5 životních lekcí, které mě naučila čivava

Aneb co vám může do života přinést 3 kila odvahy a chlupů

Bydlím s dcerou v bytě v centru města. A přišlo to známé přání:
"Mamííí, já chci psa!"

Po důkladném zvážení (čti: po několika týdnech přemlouvání) jsme se rozhodly. Do bytu, mezi lidi, do městského ruchu... to chtělo něco malého, skladného, ale odvážného. A tak k nám přišla ona – naše čivava.

Od té doby je náš život o něco hlučnější, chlupatější, veselejší... a taky moudřejší. Nečekala jsem to, ale tahle malá čivava mě začala učit velké věci. A tady je pět z nich:

1. Radost vyjadřuj naplno. Bez filtru.

Když přijdu domů z práce, mám doma největší fanynku světa. Skáče, vrtí ocáskem, štěká, poskakuje... a když byla malá, dokonce se štěstím i počůrala (naštěstí na dlažbu – ano, i malý zázrak může být praktický!).

A já si v těch chvílích říkám – kolik z nás dá opravdu najevo, že jsme rádi, že někoho vidíme? Že nám někdo chyběl?

👉 Ponaučení: Věnuj svým blízkým plnou pozornost a radost. Ať cítí, že jsou pro tebe důležití.

2. Důvěra si zaslouží čas.

Naše čivava miluje všechny členy rodiny. Mazlí se, tulí, rozplývá se blahem. Ale jakmile přijde někdo cizí? Stopka. Vztyčené uši, podezřívavý pohled. Teprve po několika setkáních je možná ochotná připustit tě k sobě o centimetr blíž.

A já ji chápu. Ani v lidském světě by důvěra neměla být automatická.

👉 Ponaučení: K cizím lidem přistupuj s respektem a opatrností. Důvěra přichází po zkušenosti, ne před ní.

3. Spánek je superpower.

Naše čivava spí. Hodně. Spí dopoledne, odpoledne, večer i mezi tím. Spí na gauči, na polštáři, na svetru, který jsem si právě chtěla obléct.

Nikdy z toho nemá výčitky. Nikdy si neříká: "Měla bych ještě něco stihnout." Prostě si lehne a spí.

👉 Ponaučení: Dobrého spánku není nikdy dost. Pokud máš pocit, že musíš být nonstop produktivní, vezmi si příklad z čivavy.

4. Chůze je terapie.

Každý den vyrážíme na procházku k řece za městem. Ona běhá, čmuchá, vymýšlí zkratky. Já jdu pomalu, vnímám vítr v trávě, zurčení vody, světlo mezi větvemi.

Není to "procházka, aby se pes vyvenčil". Je to náš společný rituál klidu.

👉 Ponaučení: Každodenní procházka v přírodě dělá divy. I deset minut v tichu může přinést víc než hodina na sociálních sítích.

5. Co tě nebaví, ignoruj. Bez omluv.

Když naší čivavě nabídnu něco, co ji nezajímá (například klacík, za kterým psy přece běhají !), otočí se a odkráčí. Neřeší, jestli mě to urazí. Když jí hra přijde nudná, zívne a odplazí se na pelíšek. Ale jakmile ji něco baví? Je v tom celá.

A to mě fascinuje – žádné "měla bych", žádné "sluší se to". Jen jasné ano, nebo jasné ne.

👉 Ponaučení: Dělej, co tě baví, s nadšením. To, co ti nedává smysl, prostě pusť. Život je příliš krátký na to hrát role, které tě nebaví.

Závěr?

Člověk by řekl, že učitel musí mít titul, charisma a prezentaci v PowerPointu. Ale někdy vám stačí 3kilový psí průvodce, aby vám připomněl, co je v životě důležité.